|
|
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
|
|
|
Vývoj sociální práce v České republice od roku 1990 a její právní zakotvení se zaměřením na kompetence orgánů samosprávy
SCHAFFEROVÁ, Ladislava
Práce se zabývá vývojem sociální práce v ČR od roku 1990 s podrobným zaměřením na kompetence orágánů samosprávy včetně právního ukotvení. Práce je vedena pouze v teoretické rovině, ky první část je zaměřena na definování používáné odborné terminologie. Dále je práce rozdělena na časová období s ohledem na roky, kdy došlo k přijetí právních předpisů ovlivňujících výkon sociální práce. Rozsah kompetencí jednotlivých stupňů samosprávných orgánů v sociální práci je pak podrobně popsán od roku 2012 včetně postavení sociálních pracovníků v rámci samosprávných orgánů i ve vztahu k neziskovým organizacím. Z popsaných a zjištěných skutečností jsou v závěru shrnuty silné a slabé stránky sociální práce v samosprávných orgánech s vyhodnocením její možné budoucí úlohy.
|
|
|
Motivace sociálních pracovníků k celoživotnímu vzdělávání
MORONGOVÁ, Tereza
Práce se zabývá motivací sociálních pracovníků k celoživotnímu vzdělávání. V první části práce je shrnut současný stav celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků v ČR, konkrétně tedy legislativa, která určuje povinnost tohoto vzdělávání, další dokumenty, které obsahují požadavek celoživotního vzdělávání, navrhované změny v tzv. profesním zákoně a názory odborníků. V druhé části se pak práce zaměřuje na motivaci k celoživotnímu vzdělávání, teorie motivace a důvody pro a proti celoživotnímu vzdělávání. Součástí práce je také výzkumné šetření, které je tvořeno rozhovory se sociálními pracovníky na téma celoživotního vzdělávání. Respondenti byli dotazováni na to, jak vnímají potřebu celoživotního vzdělávání v sociální práci, jak celoživotní vzdělávání probíhá v jejich organizaci, co je k tomuto vzdělávání motivuje a zda vnímají nějaké překážky, které jim ve vzdělávání brání.
|
|
|
Další vzdělávání sociálních pracovníků
VEJVODOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání. V teoretické části práce jsou zmapovány podmínky pro výkon povolání sociální pracovník a podmínky pro další vzdělávání sociálních pracovníků. Cílem praktické části práce je zjistit, jaký je zájem sociálních pracovníků o kurzy dalšího vzdělávání, jaký je jejich názor na povinnost doplňovat si vzdělávání dle zákona č. 108/2006 Sb. a motivace k němu.
|
|
|
K naplňování kvalifikačních požadavků pracovníků sociálních odborů obcí v Jihočeském kraji
KALIŠOVÁ, Jiřina
Bakalářská práce je zaměřena na naplňování kvalifikačních požadavků pracovníků sociálních odborů obcí v Jihočeském kraji.Teoretická část se zabývá odborný profilem sociálního pracovníka, jeho rolí a kompetencemi, možnostmi vzdělávání v sociální oblasti a dalším vzděláváním sociálních pracovníků. Praktická část obsahuje analýzu odborné kvalifikace sociálních pracovníků při nástupu do zaměstnání, analýzu jejich současného dosaženého vzdělání, analýzu jejich současného studia a možnosti dalšího profesního rozvoje. Cílem mé práce bylo zjistit, jak sociální pracovníci naplňují kvalifikační požadavky stanovené zákonem o sociálních službách. Dílčím cílem bylo analyzovat situaci vzdělávání sociálních pracovníků.
|
|
| |
|
|
Úloha sociálního pracovníka v humanitárních organizacích
KOPECKÁ, Kamila
Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích, posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Jejím cílem je umožnit všem lidem plně rozvinout své možnosti, obohatit jejich životy a předcházet selhání. Smyslem sociální práce v oblasti humanitární pomoci je odstranění závažných negativních faktorů, které by mohly nepříznivě ovlivnit již tak těžkou sociální situaci jedince či celého daného společenství. Účelem poskytnutí humanitární pomoci poškozeným je především zmírnění následků jejich sociální situace a nabytí schopnosti soběstačnosti, a to jak u jedince, tak i celého společenství. Od roku 1990 u nás dochází k radikálním změnám v sociální oblasti. Prohlubují se nejrůznější sociální problémy a s tím roste potřeba jejich řešení. Zvyšují se tak nároky na odbornost sociálních pracovníků. Proto se jako naléhavé ukázalo obnovení vzdělávání v sociální práci na vysokoškolské úrovni a realizovat sociální práci jako profesionální aktivitu. Vznikají minimální standardy vzdělávání v sociální práci, školy akreditují další obory sociální práce. Nově vznikají obory humanitární práce připravující studenty na kvalitní práci v humanitární a rozvojové pomoci. Hledají se vyhovující kompetence pro realizaci sociální práce. Předkládaná práce v teoretické části informuje o tradicích a cílech humanitární a rozvojové pomoci, o současných možnostech vzdělávání v oblasti sociální práce, popisuje metody, teorie a etiku sociální práce, zabývá se také dopady traumatizujících událostí na jedince či společnost. Výzkumná část práce se snaží přiblížit činnosti, zkušenosti a názory pracovníků k problematice úlohy sociálních pracovníků v oblasti humanitární a rozvojové pomoci; postoje studentů sociální a humanitární práce. Stimulem pro zpracování předkládané práce se stal vlastní zájem o problematiku sociální práce, potřeba informovat sociální pracovníky o specifikách práce v humanitárních a rozvojových organizacích a současných možnostech vzdělávání sociálních pracovníků. Diplomová práce může posloužit i jako informační materiál pro širokou veřejnost a zájemce o problematiku sociální práce v humanitární pomoci.
|
host ::
RSS.